iks2

16. července 2007 v 1:34 | orwell |  Poezie
Za okny už je tma a ve tmě ještě šero.
Ležím a nemůžu se postavit.
Pro tenhle případ mívám u postele
Sklenici s vodou, popelník, teploměr a pero.
Ráno se dívám, kdo to po mě stele.
Nemůžu si nic vybavit
Prostě ji nepoznávám, to se stává.
Divím se, proč je dvourozměrná.
Na výšku postavená, levopravá
Svázané vlasy jiným vlasem
Oči jí svítí jako herna.
Jak pes se honí za ocasem
Kurvička malá, nedrahá
Když vzteky dupne do podlahy
Oplatí jí to podlaha
Má od podlahy podlitinu
Já asi taky nejsem drahý
Dutý jak láhev od vína
Mám na ni vztek a mám z ní psinu
To je má lehká těžká hodina.
Jsem poločlověk ,otrok svého práva
Já nechci umřít, jak se běžně stává
Chci prostě zvadnout jako květina.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JiHei JiHei | Web | 16. července 2007 v 23:23 | Reagovat

JO. Moc pěkný. Líbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama