iks4

16. července 2007 v 1:50 | orwell |  Poezie
Nikdy jsem nebyl dál než "tady"
A nevystudoval jsem Sorbonnu.
Tak každé dílko v hlavě vzniklé
Zpočátku zdá se bizarní
Dokud se prostě neztvární.
Mám srdce zalité do zvonu .
Sám něžně šplhám po stulíku
Než se mu stulím v náručí
A když mě cesta neunaví
Vyšplhám ještě do Ostravy
Zamávat Petru Bezruči
Štolou se potácí, šermuje perem,
Zpovzdálí sledován markýzem Gerem
Popíše sešit, spálí a načne nový:
"Vyhřezlá střeva Maryčky Magdonovy"
a potom po vzoru nešťastnice
usíná v náruči Ostravice
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama